Poděkování pro učitelky aneb než začnou prázdniny

30. června 2016 v 10:38 | Jana "Inspiromatka" |  RADOSTI ŽIVOTA
Není nad to, když na něco díky shonu během všedních dnů zapomenete, a musíte to řešit za minutu dvanáct. A článek píšete až 5 minut po 12... ale i tak to stojí za zamyšlení. Jde o to, že dnes končí školní rok a začínají prázdniny. Tedy pro děti. Poslední den školního (a v našem případě školkového) roku je plný napětí a emocí. A protože řešíme hlavně děti, není divu, že málem zapomeneme na ty, kdo se o naše děti po většinu roku staraly - paní učitelky či učitele.
A já málem zapomněla. I když jsem si několik dnů říkala, že jim jako poděkování musíme něco připravit, pořád jsem před sebou hrnula jiné úkoly, které "hořely" více. Takže byl večer den před koncem školkového roku a …nikde nic. Bylo mi trapně.

DÁRKY PRO UČITELKY - ZVYK NEBO PODĚKOVÁNÍ

Vždy, když dávám dárek, jsem málem náročnější, než obdarovaný sám. Řeším to… Nerada dělám věci, které jsou ve společnosti zvykem. Pokud tam není logický a citový důvod, dárek není adekvátní. V případě paní učitelek je trochu těžké určit, kdo vlastně má být dárcem a tudíž, jaký by ten dárek měl být.
Někdo říká, že by to měl být dárek dětí pro jejich učitelky. To bychom ale museli děti předem poučit, jak je důležitá role a práce učitelek, aby si uvědomili opodstatněnost dárku a pocítili sami potřebu se jim odvděčit. Protože jen tak dětem bez vysvětlení oznámit, že mají něco paní učitelce dát "protože se to prostě dělá", postrádá absolutně smysl. Sama si dávám na léto předsevzetí, že se těmto výchovným drobnostem musím se svými dětmi více věnovat, aby z nich nebyli sobečtí a necitliví lumpíci.
Něco mi však říká, že dárek pro učitelky na konci roku, je také do značné míry záležitostí rodičů. Alespoň já mám potřebu učitelkám nějak poděkovat, že se celý rok věnovaly mým dětem, když já jsem nemohla. A přiznávám, že je opravdu mnohému naučily a jsem jim vděčná. Takže dárek beru hodně jako osobní. Takže dokud si děti neosvojí základy etiky a projevů vděčnosti, ráda je zastoupím. A teď se dostávám k tomu druhému…

ČÍM OBDAROVAT?

Jistě, květiny, bonboniéry, lahvinky… to je klasika. Ale tyto typy dárků já zrovna neuznávám. Nikdy nechci být jen součástí davu, protože podle mě takový dárek ani není dárek. Nepřekvapí, nepotěší, rychle se odsune a za 5 minut nevíte, od koho byl. Přijít s něčím originálním, co překvapí a zanechá výraznější vzpomínku, není snadné. Je to pravá výzva pro každou Inspiromatku. J Obzvlášť, když si na to vzpomenete pozdě…
Minulý rok jsem objevila vtipnou dárkovou krabičku s čokoládou a originálním nápisem, že jde o první pomoc při Alergii na děti. Tentokrát bylo tak pozdě, že byly obchody zavřené a musela jsem si vystačit s tím, co jsem našla doma.

Pro první dvě (nejmladší) učitelky ze třídy od Daníka, jsem vybrala zlaté nalepovací tetování. Říkala jsem si, že v létě si mohou užít něco neobvyklého a trochu se ozdobit. A pro další dvě paní učitelky ze třídy od Michalky jsem vybrala skládací vějíře, které jim také určitě zpříjemní letní prázdniny, a přinesou trochu užitku. Využila jsem tak výhody, které mi nabízí má práce.
Děti jsem nakonec zapojila tak, že Michalka si potrénovala vázání fialových mašliček na dárky a napsala sama na růžové papírky od koho dárek je a přimalovala kytičku. Vytvořili jsme tak společné dárky, které jsme ráno ve školce předali společně paní učitelkám. Doufám, že jim neobvyklé dárky udělají radost a užijí si je.
Prostě když je nejhůř, vyplatí se mít doma nějaké dárkové zásoby a drobnosti, nebo si vzpomenout, co zajímavého umíme sami vytvořit, co nám umožňuje naše zaměstnání, anebo se rozpomenout, co by potěšilo nás samotné.

A teď - ať žijí prázdniny, hurá!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama