Rodinné fotoalbum na zdi

18. července 2016 v 21:20 | Jana "Inspiromatka" |  TVOŘÍME S DĚTMI
Léto je ideální doba k rekonstrukcím a vylepšování domácnosti. Původně jsem chtěla využít týden, kdy budou děti u babiček, pouze k relaxaci, srovnání spánkového deficitu... prostě abych se po pěti letech péče o rodinu věnovala chvilku pouze sama sobě. První dva dny mi to šlo docela dobře. Mimo běžné práce jsem si užila své oblíbené filmy, do syta se vyspala, jídlo jedla beze spěchu a vyrušování. Prostě blaho.
Ale pak přišlo dilema a co dál?! Kamarádky neměly na "flámování" čas (jejich prázdninový harmonogram s dětmi se zcela minul s tím naším) a co sama. Došlo mi, že je čas si splnit své přání a zužitkovat nahromaděné rodinné fotky, rámečky ležící 2 roky ve skříni, a současně udělat doma v kuchyni pořádek. Znáte to - zeď od barev, jídla, spousta drobností, které vám rodina nechce dovolit vyhodit (např. prázdné dózy od sunaru, větvičky a kamínky z výletů, ulomené kusy hraček...).


GRUNTOVÁNÍ JAKO RELAXACE

Ano, skutečně jsem se po dvou dnech nevydržela jen tak válet doma, jak mi kamarádky radily, ale vrhla jsem se do gruntování. Vystěhovala jsem půlku kuchyně, vyčistila špínu, o které jsem neměla dosud tušení a s obrovským požitkem vyhazovala do koše věci, které by mi jinak nedovolili. Co oči nevidí, srdce nebolí. Doufám, že to na mě doma nepraskne. :-) Takový malý generální úklid pak není ani práce, ale vlastně osobní očistná kůra, ze které může mít člověk naopak skvělý pocit.
Pak stačilo udělat si výlet do hobby marketu pro barvu ve správném odstínu. My milovníci kávy teď frčíme v odstínu Latté ;-) Když jsem se přistihla, že o půlnoci oblepuji zdi, zásuvky a nábytek maskovací páskou, došlo mi, že se nemám hrát na superženu, a s dobrým pocitem a křečí v zádech jsem odpadla do postele.
Ráno pak přišla má oblíbená fáze. Vyzbrojila jsem se štětcem, malým a středně velkým válečkem, a vrhla se na kbelík s barvou u níž nebylo jasné, zda ji patlat na zeď, nebo nalít do oblíbeného hrnku. Nebudu zdržovat. V poledne skončily poslední kapky barvy na zdi i na mě. Po chtěných i nechtěných dekoracích od mých dětí nebylo ani stopy. Aaach...

Fotorámečky aneb dekorace podle mého vkusu

Odpoledne následovalo finále. Devět barevných rámečků dostalo své nové obyvatele v podobě našich nejvyvedenějších rodinných fotek a nastal čas je umístit na zeď. Popravdě to bylo malé dilema. Hlava rodiny na služebce a tudíž nějaké připevňování pomocí vrtů, skobiček a podobně nepřicházelo v úvahu. Navíc to bylo moje dílo, takže bych pomoc zvenčí odmítla tak jako tak.
Rámečky byly malé a lehké, tak mě napadlo, že by je oboustranná lepicí páska měla udržet. Moderní žena přece využije moderní nástroje a nejjednodušší řešení. Chlapi by nad tím ohrnuli nos, ale důležitý je výsledek, ne?!
Našla jsem doma nějakou obyčejnou "oboustranku" a začala odměřovat a lepit první řadu rámečků. Vypadalo to velmi slibně a hezky. Pro rozměření a nastavení správných mezer jsem si vystačila s dlouhým pravítkem a krabičkou od jakéhosi desertu. Amatérské leč funkční. Ups - první rámeček letí ze zdi dolů...
Prostě výběr materiálu se nevyplatí podceňovat. Proto vězte milé přítelkyně, pokud to chcete zkusit jako já, vyzbrojte se kvalitní výbavou. Nápad to byl totiž dobrý, pokud si vyberete opravdu kvalitní pásku, která bude držet dlouhodobě (například. tesa pásky, po kterých jsem sáhla po prvním fiasku). Druhý pokus s přilepením už byl natolik úspěšný, že nespadlo nic, a pokud bych chtěla někdy rámečky sundat, půjdou dolů asi i s půlkou zdi. Ostatně třeba bude v té době průchod do druhého pokoje zrovna aktuální potřebou...

Dokonáno. Ten pocit uspokojení, radost z vlastní tvorby a pocit dobře odvedené práce je povznášející. Sotva jsem stihla uklidit, drahá polovička se předčasně vrátila ze služebky. Právě včas, aby z chlapského pohledu mohl ocenit a pochválit mou snahu, což se naštěstí opravdu stalo (až na použití pásky). Když pak přišla na návštěvu kamarádka a sedla si právě na lavici před naši novou rodinnou zeď, víc než na ni jsem se s požitkem dívala na naši novou dekoraci a fotky. Za což se jí dodatečně moc omlouvám. :-)

Takže ženy, jestli si chcete udělat radost, nebojte se a směle do toho...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama